Novinka

15.11. 2018 byla ochutnávka  Beaujolais Nouveau

    Již několik let, vlastně od začátku, je mým dvorním dodavatelem Beaujolais Ing. Kozák vlastnící společnost Kupmeto. Jak jsem jej v průběhu let poznala a i si ověřila, má dost mlsný jazýček. A stejně jako já má své oblíbené vinaře.

 Ochutnávalo se:

 

 

 

 

 
11.11. 2018 jsem  v 11:11 otevřela první lahev Svatomartinského vína
   Jako každý rok si příroda zahrála a poskytla jinou surovinu a vinaři si s ní museli poradit. Jak si poradili? To byla o tázka, kterou jsem řešila při sestavování degustačního lístku, kdy jsem vycházela ze zkušeností z ředešlých roků. Vždyť mám stejné vinaře jako v minulých letech, Tak to už bych mohla vědět! Pravda nejmají všichni stejné odůdy. Od Vinařství Šabata jsem na zkoušku vzala i jedno polosladké - Neuburské - pro milovníky lehce sladších vín.
 
 
Jak to dopadlo? Inu jako vždy, Tomu chutnalo to a tomu tohle. Hodnocení mé? Překvapivě byla vína
 
2.11. 2018 byla ochutnávka červených vín
                                         - procházka Rulandským modrým a Cabernetem Moravia
    Rychlé zaplnění všech míst na ochutnávku mne velmi potěšilo. Jen mé slíbené "Co nejdřív" dodat  degustační lístek mi dlouho trvalo. Plánovat dopředu má svá úskalí. Nechtěla jsem ani jedno víno opakovat. Pro ty, kteří byli na předešlých ochutnávkách. Některá vína, která jsem měla v prvním nástřelu se doprodala u vinařů. Naopak objevila se nová, kde by mohl být potenciál odnést si domů víc než jen jednu lahev. Byla by škoda je opomenout, a podařilo se mi ucelit kolekci dvou odrůd, kde by mohlo být zajímavé podívat se vinařům i rokům tak trochu pod pokličku... Nakonec jsem vybrala dvě zcela odlišné odrůdy.
 
Ochutnávalo se:
   
    Rulandské modré - odrůdu prastarou a hlavní v oblasti Burgundské, jako zástupce vín s malým množstvím tříslovin.
A pro milovníky tříslovitějších vín.
    Cabernet Moravia - odrůdu cabernetovou a velmi mladou. Vyšlechtěnou v roce 1975 zkřížením Zweigeltrebe a Cabernetu Franc Lumírem Glosem v Moravské Nové Vsi.
Po celosvětově známé odrůdě, odrůdu autochtonní pro Českou republiku. Vína mladá ročníku 2017 a starší ročníky. Vína nehonsící se dozráváním v sudu, byť si v něm pobyla, i ta s přiznaným školením v barrique sudech.
 
Jak vína chutnala devíti milovníkům červených vín?
 
 
    Tentokrát jsem poznala i pár mě dosud neznámých a věřím, že se třeba jednou stanou známými. Všem děkuji a těším se na další procházku po červených vínech třeba po vánocích.
 

23.10.2018 jsem se zúčastnila na 21 International wine show Prague

    Dlouho jsem váhala, zda se jet podívat, tedy ochunat co ve vinotéce zatím nemám. A musím pečlivě vybírat, protože i tak regály přetékají. Ale nakonec zvítězila zvědavost, či hec zda mé čichové a chuťové buňky jsou ve střehu.

    V hotelu Hilton bylo k ochutnání nespočítatelné množství vín na 63 stáncích. To se doopravdy nedá ochutnat vše. Za tři a půl hodiny jsem si prošla 29 vzorků, ale hlavně se i něco dozvěděla, porovnala jsem si své dojmy s postupy vinařů. Prošla jsem si vína z Moravy, Golandských výšin, Italského severu, slunného Španělska, , Rakouska - Kamptalu i Maďarska od Balatonu.

 

19.10. 2018 byla ochutnávka Arcibiskupského zámeckého vína Kroměříž
- víny a historií provedl Ing. Křížek obchodní ředitel
 
    Arcibiskupské vinné sklepy v současnosti obhospodařují 6,5 ha vlastních vinohradů a podstatnou část hroznů nakupují od prověřených dodavatelů. Nechce se mi vyzradit vše, co se zájemci dozvědí od Ing. Křížka. Jen dodám, že jejich vna jsou jiná, než ta, která se doposud ochutnávala. Ochutnala jsem si je na veletrhu Wine Prague a jsem zvědavá co na ně řeknete vy...
 
Ochutnávalo se:
   
    Láskou Ing. Křížka je historie a spojení historických souvislostí s rozmachem i propady v pěstování révy vinné bylo pro všechny zúčastněné tak překvapující, možná až ohromující, že bylo ticho a pozornost byla maximální. Tak trochu v pozadí byla samostatná vína. Pro všechny bych ráda shrnula to nejpodstatnější. Vína jsou to zrozená v dubovém sudu, žádné viniifikátory, žádné chlazení. Tedy jsou to vína závislá na teplotě hroznů, když vstoupí do sklepa a na rozmarech počasí v průběhu kvašení. Zakvášení, či rozkvášení je v rukách kvasinak vyskytujících se ve vinohradu. Žádné ušlechtilé vyšlechtěné, či chladomilné krásky. Vína se nechávají vyzrávat.opět v sudech. Čeřit se smí pouze bentonitem a oxidem siřičitým šetří. Výsledek. Vína jsou to jemná, málo aromatická, a k odrůdovému charakteru jsou dodány tóny dřeva. Určitě by se dal k nim připojit i přívlastek autentická, ale tato vína jsou vlastně ještě více než autentická. Jsou připravována podle přísnějších pravidel.
    Nebudu dále napínat.
    Vína chutnala jedenácti degustátorům takto:
 
    Kdo se diví zvláštnímu způsobu hodnocení toho ujistím,  že někteří byli tak nadšení tím kterým vínem, že zvedali obě ruce a žádali o zapsání dvou hlasů... Diky Ing. Křížkovi byl večer prodchnut historií a díky všem účastníkům by velmi příjemný. Díky.
 
 
 
12.10. 2018 byla ochutnávka Vinařství Volařík - novinky ročníku 2017
    Vinařství Volařík je to největší z malých rodinných vinařství. Již obhospodařují 80 hektarů vinohradů. Celý tým sehraných pracovníků dosahuje léta na nejrůznější ocenění, ať již pro jednotlivá vína, či celkově jsou oceňováni jako vinařsrví roku. Chtělo by se říci, že i když se tým s lety proměňuje, o některých změnách jsem se zmínila hnedle po ochutnávce v Mandarin Oriental hotelu, vinařství má svůj styl a jeho vína chutnají.
K letošnímu desátému výročí obnovení vinařství se jim velmi zadařilo.
Jak píší na svých webových stránkách:
    Rok 2018 se do historie našeho vinařství zapíše zlatým písmem. Máme Championa Valtických vinných trhů, zlatou medaili z prestižního Decanteru, získali jsme titul Vinař roku a nejvýše hodnocenou kolekci z Krále vín 2018.
    Neni nic lepšího než si na svých chuťových pohárcích ověřit slávu světem šířenou.
 
Ochutnávalo se:
 
 
    Tato skupinka jedenácti milovníků vína, byť nebyli všichni na sladší, byla příznivěji nakloněna kladnému hodnocení sladších vín. Byť ani tentokrát se nedalo soudit, že vyhrává jen zbytkový cukr. Což je jistě dobře, že je vnímáno víno jako celek. Všichni se soustředili a vybírali podle své chutti. Dokonce se i vybíraly pokrmy, které by které víno mohlo doplnit.
A pro zvědané, trochu statistiky:
Pro mne to byl velmi příjemný večer a věřím, že i pro ochutnávající. Díky.
 
 
5.10.2018 byla ochutnávka Vinařství Volařík a Šebesta
    Nejprve jsem o této ochutnávce ani nechtěla psát, protože jakmile byl vypsán termín přihlásila se mi skupinka dam, že tento termím je ten nej... Jenže, časem jsem si řekla, že to byla zajímavá zkušenost stojící za zaznamenání.
        V průběhu domlouvání podrobností jsem byla požádána, zda by se dala ta nejsladší vína vyškrtnout, protože budou některé spíš na sušší... Jenže já v tu chvíli neměla mnoho času doobjednávat nová suší vína od Volaříků. I zahlodal ve mě červíček i vlastní zkušenosti, kterou bych ráda sdílela. Jak překvapivě jsem do ochutnávky Vinařství Volařík zakomponovala dvě vína Vinařství Šebesta. Vinařství z mikulovské vinařské podoblasti, která mají i společné některé tratě. Vedle Goliáše se ocitl David. 80 hekterů versus 10. Nejmodernější technologie s nakvášením na hroznech versus klasická metoda zakvášení vylisovaného moštu.
 
Ochutnávalo se:
 
    Vedle sebe se ocitla dvě Veltlínská zelená. Volaříkovo velmi suché se zbytkovým cukrem 1,4 g/l a kyselinami 6,3 g/l a  Šebestovo vyvážené se zbytkovým cukrem 5,0 g/l a kyselinami 5,7 g/l. Kdo tipuje, že jsem sázela na větší oblibu Šebestova, neplete se.
    Druhou dvojicí byli nekorunovaní králové mikulovské vinařské podoblasti Ryzlinky vlašské. Volaříkův má 17,8 g/l zbytkového cukru a kyseliny 7,9 g/l. Tady dle nejpřísnějšího zatřídění vlastně již polosladký, ovšem s pevnou a šťavnatou kyselinkou, s velkým potenciálem pro zrání v lahvi. Podle mne potřebuje tak rok v lahvi a bude to skvost. A opět vyvážený Šebestův 6,5 g/l zbytkového cukru a kyseliny 5,9 g/l. Tady jsem si tipla na Volaříkův, protože Ryzlinky mají jako odrůda, výraznější kyselinky, a v tom případě obvykle je lepší, nebo pro mnohé pitelnější Ryzlink vlašský s určitým množstvím zbytkového cukru. 
 
A jak to dopadlo. Devíti dámám chutnala vína takto:
 
    Vyhrávala vůně. Velmi mě překvapilo vítězství prvního Veltlínského zeleného. Vždyť po něm nastoupily mnohem aromatičtější interspecifické odrůdy Hibernal, Johanniter a Saphira. Inu, někdy je být první jistou výhodou... Posmutněla jsem, že Šebestova vína, jemnější ve vůni nebyla tak atraktivní, ale neskončila s nulou, tedy i ona si našla jazýček který potěšila.
    A perlička na závěr.
    Po ochutnávce jsem byla docela unavená a stalo se, že jsem od Volaříků Ryzlink vlašský polosuchý ve výběru z hroznů při prodeji zaměnila za sladký ve výběru z bobulí. Tedy místo polosuchého s 17,8 g/l jsem vydala sladký s 96,8 g/l zbytkového cukru. Ve chvíli, kdy jsem to objevila jsem napsala omluvný email a nabídla výměnu. Jaké bylo mé překvapení, když součástí odpovědi bylo "...vínečko už mám vypité a ani jsem si nevšimla :)" Jak vidět, musím dát za pravdu panu Teturovi, že pokud víno chutná, není na místě zabývat se analytikou.
    Děkuji dámám za příjemný rozesmátý večer s překvapivou pointou.    
 
TOPlist