Novinka

12.6.2019 jsem byla přechutnat vína Vinařství Volařík

    Prezentace vinařství byla opět v krásných prostorách Mandarin Oriental Hotelu na Malé Straně. Což neznamená, že by nebylo mnoho novinek, ba naopak.

    Filip Mlýnek a Jindřich Kadrnka se naplno věnují práci ve svých vlastních vinařstvích, a u Volaříků mají snad ještě hlas poradní. Tíha za práci ve sklepě padla na Ing. Elišku Beckovou, která se několik let podílela na tvorbě vín. Ve vinohradu kraluje Marek Tichý a jak známo, tam vzniká víno, takže na obou je obrovský díl odpovědnosti. Tou největší novinkou pro konzumenty jejich práce je, že loňský podzim byl zcela nečekaný. Část úrody stihli sklidit tak, jak se běžně očekává. Tedy z hroznů jsou vína suchá a polosuchá. Jenže potom silně zapršelo, nějakou dobu se nedalo sklízet a na hroznech se objevila ušlechtilá plíseň Botritis cinerea. Jenže z tak krásně přírodně zahuštěných cukříků se doopravdy nedá udělat suché víno. Na Ing. Elišce Beckové bylo, aby z této suroviny vytvořila vína, která se v historii vinařství sice sem tam vyskytla, ale teď jich je mnohem víc. Myslím, že se jí to povedlo a vytvořila kolekci, která potěší všechny příznivce od 1,4 g po 280 g zbytkového cukru.

    K ochutnání bylo celkem třicet čtyři vzorky, a jako tradičně se začínalo sekty. Z nich mě asi nejzajímavější přišlo Cuvée 2014 - Rulandské šedé Chardonnay, které bylo opojně voňavé a kulaté, hlaďoučké. Naproti tomu ten z Ryzlinku vlašského, trať Železná, byť měl být podle analytiky sladší, na mě působil až příliš tvrdě. Ten byl favoritem mého muže. Tak trochu u nás propadl Blanc de Noir z Frankovky 2014, protože byl zkrátka první a po příchodu z tepla zchladil a naladil, ale nezaujal, byť určitě nebyl špatný. K tichým vínům, nelze psát vše, ale dovolím si vypíchnout ta, která mě zaujala. Muller Thurgau polosladký trať za Turoldem, Ryzlink vlašský polosuché trať Purmice ... 

21. - 23.5. 2018 byl veletrh Wine Prague

    Dříve se tento veletrh jmenoval Víno a destiláty, později Víno a delikatesy a býval na výstavišti v Parku oddechu. Tam jsem před mnoha lety byla rozhořčena kombinaci grilovaných sýrů a foa gras vedle vín... Pracovat - ochutnávat se v takovém prostředí nedalo. Tam se dalo jen opíjet.

     Byla jsem informována, že po přejmenování a přemístění na výstaviště Letňany je to o něčem jiném. A ve chvíli

1.5.2018 byla ochutnávka růžových vín

Vinařský fond ustanovil 1. květen za svátek rosé vín

      Již po desáté se slavil První máj jako svátek rosé vín. Letos poprvé jsem o tomto svátku nezaslechla zprávu v rozhlase. Možná někdo někde něco zachytil, ale nejspíš nebyla zaplacena reklama..

    Rok co rok jsem lákala zájemce o růžová vína, že nemusejí jedit do Prahy, či na Moravu a tlačit se v zástupech vín chtivých lidiček. Ovšem pro růžové víno u mne se stala nešťastným kombinace letního počasí s možností vzít si den volna a mít celkem čtyři dny na vyvolený program.  Možná i na výlet na Moravu...

    A stejně jako všechny ochutnávky, které jsem po vánocích nabízela se i tato potýkala s nemocí. Takže v posledních téměř hodinách jsem dostala zprávu :"Je mi líto, ale tentokrát to nevyšlo, určitě příště." A jako vždy mě nakonec bylo líto těch, které nepostihlo nic zlého. Ochutnávka byla tentokrát ve znamení lehce vyzrálejších růžových vín, protože všichni mí vinaři začnou nové klarety a rosé stáčet do lahví až v polovině května. Ono se nevyplácí spěchat. Zcela jinak jsem si postavila ochutnávku než vloni. Lákala jsem, že i ten s geniální chuťovou pamětí bude mít možnost přechutnat si vína v jiných souvislostech, nebo i s jinými sousedy, což je vždy zajímavé.

Ochutnávalo se:

    Pět dam a jeden muž se poctivě snažili a přechutnali všechny vzorky. A dokonce mě připomněli, aby se nezpomnělo hodnotit.

Výsledek je tento:

    S velkou pokorou bych ráda poděkovala všem, kteří krtečka zarytého v záhonu proměnili v průvodkyni večerem a dopřáli mi chvíli s krásnými víny.

 

28.4. 2018 byla třetí ochutnávka Malbeců

      Na třetí a závěrečnou procházku černými víny z původně z francouzského Cahor, ale nyní známějšími z Argentiny a Chille se mi přihásili ti, kteří spolu mluví a detaily jsem si vykorespondovala s nimi. Avšak veřejné vyhlášení termínu mně vede k tomu, abych pro čtenáře zveřejnila degustační lístek.

Ochutnávalo se:

     Tato skupinka milovníků vína byla lehce na rozpacích, zda a vůbec jde-li hlasovat o tom které víno chutná. Po prvním vzorku byli všichni nadšeni, ale druhý někomu chutnal víc, a někomu méně, ale co ten třetí. Jaký bude? Nebudu to prodlužovat. Nakonec se hlasování nekonalo a celkový verdikt ohledně vín byl, že jsou dobrá všechna, ale každé jiné, těžko srovnávat.

    S přáním, abychom měli jen dobrá vína a pro sebe vybrala ta, která nám chutnají, děkuji zúčastněným za příjemný večer, a třeba někdy...

 21.4. 2018 byla druhá ochutnávka Malbeců

      Již po osmé se slavil Světový den Malbecu a vlastně celý zbytek dubna jim patřil, alespoň u dovozců a i u mě bylo celou tuto dobu možné ochutnat si co je Malbek za odrůdu.

    Malbec je odrůda vína, která si "našla" ty správné podmínky pro svůj život až v daleké Argentině. Tam v nadmořských výškách, ze kterých se až tají dech, téměř v poušti ošlehávána větry Atlantického oceánu a trápena střídáním denních a nočních teplot vydává ze sebe hrozny, které jsou základem krásných temných vín. Mnohá z nich jsou následně školena v barrique sudech, a díky tomu se lehce zklidní a zaoblí. Taková vína jsou potom radostí pro středoevropany...

Ochutnávalo se:

    Tato ochutnávka byla naplněna zcela letní atmosférou, ale těch devět, kteří si odepřeli pololetní večer při procházce krajinou, se prošlo Malbecy opět z různých oblastí Jižní Ameriky. Nabídla jsem rozdíly i v nadmořských výškách. Neb jsem věděla, že budou přítomni i ti, kteří ocení sladší vína, nebylo lze pominout i polosladké rosé a raritku "portské", tedy správně víno fortifikované. Překvaivě Dulce Natural bylo vlastně velmi mladé, ročníkové. A bylo zcela jiné, než ta která se dají běžně potkat u mne, ale porovnání pro příchozí nebylo s nimi, ale s jinými Malbecy.

    Jak to dopadlo? Inu jak jinak než, že ten který Malbec si našel jazýček, či ústa, která si ho užila. Bylo pro mne potěšením dolévat každému to jeho víno. Děkuji všem za velmi příjemný večer. 

 

17.4.2018 byla první ze série ochutnávek Malbeců

    Dvakrát do roka je možnost si u mne ve vinotéce ochutnat vína z cizích krajů. Sama si velmi vážím a mám ráda Česká a Moravská červená vína, a ten kdo si myslí, že u nás se nedají udělat skvostná vína bývá přesvědčován o opaku. Nicméně, někdy je dobré se i porozhlédnout za hranicemi a ochutnat některou odrůdu, která je doma v cizině.

    Malbec je původně francouzská odrůda, kterou náhodou, a nebo zcela záměrně převezl do Argentiny...

Ochutnávalo se:

    Celou historii uspěšného tažení Malbecu v podhůří And si vyslechlo těch pět, kteří ve velmi komorní atmosféře spolu se mnou oslavili již po osmé Světový den Malbecu. Inu všední den není tím optimálním časem na vychutnávání vín, která jsou nejen příliš červená, ale i silná a to nejen vyšším obsahem alkoholu. I někteří s přítomných si posteskli, že být to v pátek, nebo sobotu, to by se to chutnalo.... Ale toto krásné jarní, až pomalu letní počasí, by mnohé vylákalo do přírody, či na zahrádky. Naštěstí, když jsem rozesílala pozvánky bylo ještě zima.

    Ale zpět k Malbecům. Přadstavila jsem Malbec z různých oblastí i školení v barikových sudech. Mým největším potěšením je vybrat je tak, aby ani jedno nebylo přítomnými zamítnuto, nejhorší odsudek, je to není tak dobré jako toto. Této odměny se mi dostalo měrou vrchovatou, za což všem děkuji a těším se na příští sektání nejen s Malbecy. A věřím, že přítomní mi zachovají přízeň.

Pardon, málem bych zapomněla doplnit informaci pro čtenáře, protože přítomní vědí.

Trochu statistiky:

 

30.3.2018 byla ochutnávka sólo pro... Chardonnay.

    Slibovala jsem, že se pokusím na vlastním výběru vín různých vinařů, stylů a apelací ilustrovat, jaké bohatství možností může skýtat jediná odrůda. 

    Až po vyhlášení termínu jsem zjistila, že jsem zcela nevhodně zvolila Velký pátek. Ale koneckonců, proč nezačít sváteční dny ve společnosti zajímavých vín... Vždyť na Velký pátek se otevírají poklady, a mohla by se otevřít také skvělá vína. Navíc jsem se rozhodla, i vzhledem k Chardonnay ze Chablis, že sice nebudou vína doprovázet ústřice, ale jen uzený losos, pstruh a trochu sýra. Tedy pro mnohé velmi postní menu. A pro čtenáře mých webových stránek, kteří neměli čas a rádi by věděli o co přišli, doplňuji, co jsem nestihla zveřejnit před ochutnávkou.

Genderově téměř vyvážená devítičlenná společnost ochutnala:

    Chardonnay je osmou nejpěstovanější odrůdou ve světě. Její původ lze hledat ve 12 století právě v Chablis, proto jedinečná vína s nezaměnitelným otiskem Terroir nemohla chybět. Podařilo se mi pořídit i Grand Cru Valmur - jeden z pokladů, které se otevřely o Velkém pátku. Sparring-partnery mu byla Chardonnay z Moravy od vinařů, které mám ráda. Vína mladá i již vyzrálejší, vína suchá i sladší, vína bez zrání v dubových sudech i ta, která prošla jejich školením. S lehce dubem dotčeným Chardonnay od pana Šebesty z Dolních Dunajovic, i výrazněji barrikovaným od Ing. Hrabala z Velkých Bílovic. Archivním kouskem bylo Chardonnay z Agrentiny, které je postaveno na barrique, zlaté a plné dubových tříslovinek. Trochu s napětím, jak bude mými hosty přijato jsem jako ukázku již staršího, vyzrálého vína, zařadila Chardonnay z Napa Valley Ranch Rutherford 2004, které bylo ve světě naposledy obchodováno v roce 2016. Víno barvy i vůně koňaku. Všem velmi vonělo, což mě mile překvapilo, ale ne všem chutnalo. Zato ti, které okouzlilo, si užili. Nakonec svedli souboj i o asi poslední lahev na světě - už ji nemám, opustila vinotéku. Nevadí, za pár let do jeho kvality dozraje jiné.
 
Vína se v žebříčku chutnalo umístila takto:
 
    Koho by překvapilo, že polosladké víno z výběrové řady od vinařství Ampelos skončilo na posledním místě, toho ujistím, že většina přítomných byli spíš milovníci suchých vín. Nicméně těm dvěma, které dávají přednost sladším, udělalo radost a smířilo je s převážně suchým večerem.
    Jak často dodávám, není důležitý popis vína, ale osobní zkušenost a výběr podle vlastní chuti.  Děkuji všem za příjemný Velkopátkový večer.
 

29.3.2018 jsem byla přechutnat Malbecy

    Druhou várku letošních Malbeců jsem byla pro Vás vybrat od společnosti Kupmeto. Tato ochutnávka je jako tradičně řízená a Ing. Kozák vypráví spoustu veselých, ale hlavně pro mne poučných historek, protože já jsem ani v Argentině ani v Chile zatím nebyla. Ochutnávka byla již podruhé v prostorách Novoměstské radnice, která má krásně vysoké stropy, okna byla pootevřená a na degustaci bylo jistě kolem 18 stupňů, tedy ideál pro profesionální výkon. Ještě štěstí, ža jaro pokročilo.

    Ke porovnání a ochutnáváníí bylo pouze 10 vzorků, ale zcela jiných než na předešlé ochutnávce. Každý dovozce má své favority i jinou přestavu, což je obohacující. První vzorek a poslední vzorek bylo překvapení. Jean Bousquet, původem Francouz od Carcasonu, se rozhodl i v Novém světě připravit sekt a portské. Sekt z Chardonnay a portské z Malbecu, jak jinak. Na sekt jsem si netroufla, ale portské  jsem si vzala... A také nějaký ten Malbec s Chile. Tak nepodobný těm z Mendozy, San Juanu, či Patagonie.

    Pro mne bylo asi nejvíce poučné opětovné setkání z Malbecem z Francie, tím stejným, nad kterým jsem v loni cítila rozpaky, jak je možné, že jediná odrůda má tak, ale tak rozdílný projev. Za pouhý rok se ročník 2010 neuvěřitelně proměnil. Víno drsné a divoké, podle mne, se zklidnilo, vyjevilo zcela nové tóny a vyhladilo drsné třísloviny, až jsem se ve vinotéce musela přesvědčit, že je to ono. To, které jsem vloni uazovala jako nevycválaného klacka.  S velkou lítostí musím doznat, že vloni jsem ho koupila jen dvě lahve a nikomu nechutnalo. Letos s ohledem na vzrůst ceny, jsem si ho nerada odřekla. A poučení? Francouzská vína je dobré nakupovat mladá a levnější. Dobře uskladnit a zapomenout. Pokud byla šťastná ruka při nákupui, bude po letech z vína skvost, který si plně bude zasloužit svou výrazně vyšší cenu. Inu investovat do vína se musí umět...

Již se těším na sestavování degustačních lístků  a Vaši reakci.

16.3.2018 byla ochutnávka Vinařství Maňák

    Vinařství Maňák už má v nabídce i dvě vína ročníku 2017. Je na čase udělat místo pro nová vína. Oni svě sklady velmi vyprázdnili a některá vína mám už jen já... Což si tak trochu zavzpomínat na předešlé roky. Kdo si myslí, že jsem se upsala a dvě Sylvánská jsou vlasně jedno? Neupsala jsem se, naopak nechám krásně procvičit všechny čivy příchozích degustátorů.

Ochutnávalo se:

(tabulku jsem doplnila o informace, které jasně naznačují, že Sylvánská zelená byla jiná)

    Tato ochutnávka byla opět poznamenána chřipkou... Velmi rychle bylo přihlášených jedenáct zájemců, i rozhodla jsem se vybrat o trochu víc vín. Den před jsem ztratila čtyři a na ochutnávku nakonec dorazilo šest chřipkuvdrorných degustátorů. Ovšem seškrtat degusatční lístek na snesitelných PĚT vzorků, aby bylo méně než lahev na ochutnávajícího se mi doopravdy nechtělo. Tedy otevřela jsem všechny vzorky, a co se nedopilo bylo možné ochutnat v prvních dnech následujícího týdne.

    Pro pozorné čtenáře, možná i z řad účastníků se veřejně přiznávám, že jsem tentokrát nechtěně všechny vystavila zkoušce. Při tvoření degustačního lístku jsem rozhodla jak Sylvánská zelená půjdou. Následně mě napadlo že by bylo zajímavé je seřadit jinak, ovšem v degustačním lístku jsem nechala původní pořadí...

    Sylvánské zelené č.š. 1620 má šroubový uzávěr a při kvašení bylo ovlivněno přidáním kulturních kvasinek, které mu dodaly líbivé tóny maracuji, manga a banánů.

    Sylvánské zelené - krášleno na kvasnicích č.š. 1613 má korek. Při kvašení byly použity klasické burgundské kvasinky a víno leželo na jemných kvasničných kalech. Metoda sur-lie.

    Musím všechny velmi pochválit, každý rozdíl ve vínech cítil. Hurá! Ovšem při závěrečné hodnocení chutnalo došlo k tomu, že někteří si nebyli jisti. Druhý vzorek rozhodl a každý potvrdil svůj prvotní dojem. Je zajímavé, že přítomní byli ve většině pro klasické víno, byť podle toho jak rychle zmizela právě tato vína ze skladů Vinařství Maňák jsou preference nakloněny pro mladistvé voňavé Sylvánské zelené.

    A jestě jednu raritu jsem zaznamenala. Velmi chutnal Ryzlink vlašský Terroir 2012, což bylo zatím poprvé kdy jsem zaznamenala, že by starší víno chutnalo podobně jako mladá.

    I ve velmi malé společnosti se posedělo jako vždy déle, a doufám, že to byl příjemný večer nejen pro mne.

    Mimochodem otevřený Cabernet Sauvignon již zaznamenal i človíčka, kterému chutnal víc než jiná červená vína z ochutnávky, a to je to krásné na pestrosti vín a chuťových preferencích...

 

6.3.2018 jsem byla přechutnat Malbecy

  

    Letošní Malbecy jsem byla pro Vás vybrat od společnosti Nestar, která každým rokem pořádá ochutnávku na jiném místě. Je to tedy i cesta po různých zákoutích Prahy. Letos to bylo v Hergertově Cilehně na Malé Straně. Teď když to píši den, dva po té, připadá mi, že jsem v jiném ročním období. Toho 6.3. se Praha topila v mlze, bylo lezavě zima, všude ležel poprašek sněhu...

 

 

 

    Stačilo projít dveřmi a vše bylo jinak. Uvnitř Hergertovy Cihelny bylo útulno. Na příchozí čekalo 18 vzorků vín a i sušené maso, olivy, kozí sýr... Co víno to žhavé argentinské slunce, a ta nejmladší byla již krásně zralá vína ročníku 2017. Inu Jižní polokoule sklízí o půl roku dříve, než evropští vinaři. Dva kytaristé kouzlili argentinkské songy, jen se člověk nesměl moc zaposlouchat, aby nezaslechl Beatles, někdy.

     Vzorky nebyly jen Malbecy. Byla i dvě bílá vína a dvě rosé. Jenže mé okouzlení odrůdou Torontés sdílí málokdo.

    Malbecy byly z různých oblastí Argentiny. Tradičně ty NEJ jsou z Mendozy. Ovšem Co se urodilo v Patagonii nebo v San Juanu nemusí být nutně druhá liga. Všechna vína byla velmi dobrá, ale nemohu mít vše ve vinotéce, vždyť možná ještě bude další ochutnávka... Vybrala jsem s ohledem na možné milovníky, kterých si velmi vážím a výsledky Vašeho hodnocení si vyposlechnu ráda na ochutnávkách. Již se těším.

2.3.2018 byla ochutnávka Vinařství Ampelos

    Vinařství Ampelos patří do podoblasti znojemské. Do roku 1991 byli Šlechtitelskou stanicí Znojmo. Jejich vína  jsou pro mne vždy spojena se svěží kyselinkou a mineralitou, která je pro tuto oblast typická. I pan Kylián se snaží udělat vína pitelná, proto jsou ve většině případů o něco sladší. Nicméně vyšší zbytkový cukr u jeho vín umožňuje vyzrávání na lahvi, kdy se víno harmonizuje. Pro mnohé, kteří byli na ochutnávce dříve byla vína Ampelosu mile sladká. Jenže tentokrát jsem zvolila jinak.

Ochutnávalo se:

    Poprvé se u mne ochutnávala jejich Vína Originální Certifikace, i červená vína, která nechávají vyležet v sudech, a i jejich Pinot noir blanc de noir - víno z výběrové černobílé řady. Kdybych si tentokrát vsadila na to jak které víno dopadne, no to bych si dala! A to je na tom to krásné.

    Osm degustátorů rozdělilo svou přízeň jak ukazuje následující statistika, a k tomu nelze z mé strany nic dodat

    Podle toho, jak se vína dopíjela bylo zřejmé, že každý si našel to své, což je vlastně jen a jen dobře. Za příjemný večer děkuji a těším se na setkání zase příště.

 

 

 

 

16.2.2018 byla ochutnávka 

v salonku Veston Hotelu Theresia

    Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické a je to rodinné vinařství střední velikosti. Jeho kořeny, nebo doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v jejich rodě je z roku 1620. To a mnohem víc se každý dočte na jejich webových stránkách. Ale ti, kteří zavítali na ochutnávku poznali člověka, který má rád svou práci a má jasnou představu o víně, které tvoří z toho co úroda ten který rok přináší.

Pan Tetur vybral na tuto degustaci:

    Tentokrát v řadách přihlášených zařádila chřipka. Což mi bylo velmi líto, protože jak pan Tetur slíbil na této degustaci byly již první vlaštovky zralých a dospělých vín ročníku 2017. A shodou okolností to byly tak trochu rarity. První byl přímo první vzorek. Hibernal. Tuto odrůdu má pan Tetur ve svém portfoliu poprvé a připravil ho jako polosladký, čímž udělal velkou radost všem milovníkům sladších vín. A druhou vlaštovkou bylo jeho Chardonnay Remake, kdy se inspiroval postupem starých vinařů, ovšem přetaveným do současného času, kdy odstopkované bobule nechá kvasit na slupkách, tedy bílé víno necháva na rmutu jako červená vína.  To vše hlídané nejen technikou, ale i vlastními smysly.

    Nakonec se v Hotelu Theresia sešlo 24 milovníků vína, kteří se utkali se 13 vzorky, což je doopravdy velmi těžký úkol, ale všichni odevzdali svá hodnocení, a jen málokdy jsem luštila význam hodnocení, proto tabulka byla jen takovou radostnou hrou.

    Prozradila mi, že tentokrát byli přtomni více milovníci sladších vín. Kromě Veltlínského zeleného se všechna sušší vína posunula níže. Je jasné, že vína ročníku 2017 mají své vavříny ještě před sebou, stejně jako vína červená, protože ta pan Tetur ještě neprohnal po soutěžních kláních... Pokud by účastníci měli pravdu, potom se lze nadát, že Hibernal se dostane do Salónu vín v roce 2018. Uvidíme. Budu pečlivě sledovat cvrkot a dám vědět, zda jste předpověděli Hibernalu hvězdnou budoucnost.

    Byl to opěr krásný večer, pevně věřím, že pro všechny, a společně s panem Teturem přeji všem. Na zdraví!

 

 

9.2.2018 byla ochutnávka Vinařství Pechor

    Vinařství Pechor se stalo pro milovníky sladší a sladkých vín v mé vinotéce příjemným společníkem. Filozofie pana Pechora, že vinná réva se má sbírat až když je hrozen zcela zralý - semínka hnědá, a víno se nemá uspěchat, tedy provádět co nejmenší zásahy v průběhu čeření. Vede k tomu, že až koncem září a začátkem října 2017 lahvovali vína ročníku 2016. Ve chvíli, kdy v lednu 2018 jiní již na trh dodávají pozdní sběry a výběry z hroznů ročníku 2017. Oni mají jako novinku vína ročníku 2016. A tato vína přijede opět představit pan Beránek, protože se mu v Kolíně líbí.

A pokud je smím chválit, jejich vína si vybrali jako firemní dárky Lesy české republiky a ČSOB holding.

Ani jeden rok není stejný, tentokrát pan Beránek vybral:

    I tentokrát to byla komornější ochutnávka, ale s dobrými víny a zajímavým vyprávěním pana Beránka čas plynul jako voda v Labi. Pan Beránek to zažil nespočetněkrát, ale mě vždy trochu udiví, že i zapřisáhlí odpůrci sladkých vín, když už přijdou na ochutnávku, aby udělali radost své sladší polovičce, nakonec ochutnávají i vína, nad kterými by dříve mávli rukou a ani moc neprotestují ;). Naopak ti, kteří doufali jen ve sladké mámení byli prvními vzorky zaskočeni, ale ani tady nebyly slyšet hlasité protesty... Je to zcela jistě tím, že všechna vína jsou něčím zajímavá.

    Pan Beránek přivezl i drobný, 375 ml, bonus, který nebyl na degustačním lístku, a to Ryzlink rýnský 2014 ve výběru z cibéb a botrytickém sběru. Toto víno je zcela unikátní.  S lítostí musím nahlásit, že ti kdo si ho nekoupili na ochutnávce, možná budou mít příležitost zase rok.. Nevzala jsem si ho, aby rozšířl mou nabídku Vinařsví Pechor.

    Téměř každý z 8 účastníků si hodnotil vína jak je zvyklý. Z toho se nic vyvodit nedá, zoufala jsem si. Nakonec jsem se zapřela a přehodnotíla si různá bodová, či známková hodnocení do systému chutná nechutná a výsledek je tento:

    Tak, a je to.

    Děkuji nejen za hezký večer všem, a doufám, že příští setkání se sladkými víny bude nejpozději zase za rok.

 

2.2.2018 byla ochutnávka Vinařství pod Hradem

    Účastníci ochutnávky už o vinařství vědí mnohem víc, a nejen o vinařství.. Přesto zde nechám informaci, kterou jsem měla jako první z jeho webových stránek.

     Rodinné vinařství vzniklo teprve v roce 2011, když majitelům Romaně a Radimovi učarovala Pálava a její vinice. Pro svou “Cestu vína” si vybrali nejvýše položenou vinařskou obec na Pálavě – Klentnici.

    Vinařství s jedinečným subtropickým podnebím, nezaměnitelným vápencovým podložím a vyjímečným výhledem na oba hrady, jezera a okolní krajinu učaruje na první pohled každému, kdo hlavně v letních měsícíh na Pálavu zavítá.

    Vinařství hospodaří na cca 5 hektarech vinic přímo na Pálavě. Hrozny z vlastních vinic i od pěstitelů zrají na těch nejkrásnějších viničních tratích na Moravě vůbec. Velká vína vznikají už na vinici! Proto VINAŘSTVÍ POD HRADEM při pěstování klade důraz na kvalitu a šetrný přístup.

Degustačním lístkem nás provedl pan Radim Sokolář:

    Ke každému vínu připojil historku o viniční trati, která je pro něj osobně velmi důležitá. Vyrůstal totiž v Modrých horách, kde s dědečkem získával lásku k vínu, i první zkušenosti. Ovšem pro své vinařství si s ženou vybral Pálavu, oblast, která mu svým TERROIR nejvíc učarovala. Zde se snaží, seč mu síly stačí, plnit si své vinařské sny.. Poznala jsem opět člověka, krerý pro svá vína žije a svou práci miluje. Vysazuje i Veltlínské zelené a ctí, že na Pálavu patří Ryzlink vlašský...

    Účastníci ochutnávky se shodli, že tak vyrovnanou a dobrou ochutnávku již dlouho již nezažili... Vyjádřili přání s víny tohoto vinařství se u mne setkávat, a třeba za čas si odhutnat ročník 2017. A odměnili pana Sokoláře potleskem.

    Už vím, jak ukázka z tohoto vinařství oslovila vás, kteří jste v pátek neměli čas. A ochutnali jste si velmi zajímavý Ryzlink vlašský z vinice tak letité, že už nikdo neví přesně, kdy byla vysázena, a kmínky réví jsou tam tlusté jako kmeny meruňky...

    I v malém počtu 8 degustujících, asi i díky pololetním prázdninám, si neodpustím trochu statistiky...

O pořadí vín rozhodovaly jeden, či dva hlasy.

Díky všem za příjemný večer.

 

TOPlist