Novinka

12.4. 2024 byla ochutnávka Vinařství Ampelos. Vína vybral a provedl nás enolog vinařství pan Lukáš Kylián.

    Vinařství Ampelos z podoblasti znojemské nalezneme v obci Vrbovec, která leží velmi blízko hranice s Rakouskem a hraničním přechodem Hatě. Historie vinařství se započala v roce 1895, kdy vznikla Šlechtitelská stanice Znojmo. Nejstarší šlechtitelské pracoviště v České republice a jedno z nejstarších ve světě. V roce 1993 po organizačních změnách se začala psát historie společnosti Ampelos, která navazuje na činnost původního šlechtitelského a výzkumného pracoviště. V současnosti patří mezi několik míst v České republice, která udržují genofond vinné révy.

    Kromě toho také z vinic ve vinařské obci Vrbovec a Chvalkovice připravují vína, která mají svůj osobitý charakter.  Je určitě zajímavé si je ochutnat a dozvědět se něco víc.

Ochutnávalo se:

    Ti kdo se dostavili měli možnnost ochutnat si vína, která zatím ještě nemám ve vinotéce, což se ostatně děje vždy když přijede vinař. Poznat osobitý přístup k práci, k prezentaci vín a dozvědět se mnohé ze zákulisí vinařství. Například kolik odrůd vlastně mají ve své sbírce, nebo kolik hektarů obhospodařují. Pro mne bylo omračující, zapamatovatelné, že vinařství Ampelos má 48 klonů Sauvignonu mají 48 a z nich vznikl ten "oříšek" který se ochutnával... Vím, že některá léta měli i několik Sauvignonů, podle klonů, a o některých tvrdili, že jsou to více zelené, nebo že jsou typické pro Znojemskou opdoblast a o jiných, že mají více angreštové tóny.  Účastníci ochutnávky poznali muže zcela jiné letory. Prý kdyby jej tatínek nepřidržel k práci ve vinohradě, mohl si klidně na živobytí vydělávat jako hokejista... To jsem netušila. Prohlédla jsem si jeho postavu jinýma očima a asi by na tuto dráhu měl dispozice... Kdo ví. Ovšem, jak jsem vyrozuměla sport jej stále zajímá a má v něm přehled, což velmi ocenili přítomní muži.

    Hokej je minulostí a my si můžeme ochutnávat vína, která vznikají pod jeho dohledem, tedy jsou odrazem jeho preferencí.

Jak se jeho vínocit potkal s milovníky vín v Kolíně?

Takto:: 

    Jako před každou ochutnávkou cítím nervozitu, jak se večer povede, zda se vše stihne nachystat jak bych chtěla, budou-li vína chutnat... Vína chutnala, tu více, tu méně, vždyť bylo přítomno 23 milovníků vína a to by bylo, aby nebyly rozdíly! Ve výsledku jsem slyšela samou chválu na vína i pana Lukáše Kyliána.

    Tentokrát to pro mne s manželem byla premiéra v novém prostoru, historickém sálu CEROPu. Což je prostor docela velký, ovšem... Jak jsem pochopila ochutnávka vín i pro něj byla premiéra... Co premiéra již dávno již není jsou výstavy. V době konání ochutnávky stěny krášlily obrazy krásně ženské, díla malířky Lenky Urbanové - Tajemství mé duše. Že nebyly půvabné jen pro dámy, ale i někteří pánové v nich nalezli zalíbení bylo další zpříjemněnín večera. Všem patří velký dík a třeba zase někdy budou na stěnách jiné obrazy.

 

 

22.3. 2024 byla slepá ochutnávka malý Salon - suchá a polosuchá vína 

     Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že se Vinařství Štěpán Maňák dostalo pět vín do Salonu, napadlo mě udělat takový malý Salon pro mé návštěvníky. Slepou ochutnávku oceněných vín od Maňáků, ve společnosti  dalších vín od mých jiných vinařů. Vín stejné odrůdy, podobně, nebo stejné analytiky. Vín, která se v soutěži třeba ani díky jejím pravidlům nemohla potkat... a po slepém ochutnání si říci, jestli oceněná vína jsou to naše pravé ořechové. Vždyť i profesionální sommeliéři jsou jen lidé se svými nepřenosnými zkušenostmi....  

    Pro takovéto ochutnávky jsou lahve skryté pohledům v "župáncích", a stejně jako  na těch nejprestižnějších soutěžích jsou vína označena čísly. Oznámila jsem, která odrůda se ochutnává a proto je i v následující tabulce na prvním místě. Přiznávám, že pro jednotlivé odrůdy jsem vína seřadila, přece jen podle stoupajícího množství zbytkového cukru, byť rozdíly  někde nebyly velké. Po třech vzorcích byla malá pauza a hodnocení. Ne podle těch správných tabulek, přece jen nechci odrazovat a nutit pracovat milovníky vína jako profesionální sommeliéry. Jen se hlasovalo jestli víno chutnalo, nebo chutnalo mnohem víc (dvě ruce nad hlavou). 

Ochutnávalo se a chutnalo:

    Sešli vsme se v počtu deseti. Někteří poprvé, jiní již podobnou ochutnávku u mne zažili. Tři vzorky byly nality ve třech skleničkách. Bylo možné se vracet, opakovaně porovnávat vzorky a do slepé tabulky si zapsat své dojmy. Případně si otipovat, jestli se pozná to které vinařství, podoblast... Bylo krásné, že všichni  se velmi snažili. Pro některé to bylo potvrzení jejich preferencí, že oni mají rádi nebo když nejde jinak, tak si vyberou to sušší víno, nebo naopak sladší... A podle toho dopadlo i hodnocení. Ani to nelépe honocené víno podle expertů někomu nemusí chutnat, když je pro jeho ústa příliš suché, nebo naopak příliš sladké. Pro mne bylo velkým překvapením, že vezme-li se to statisticky, velmi uspělo Rulandské bílé od všech vinařů. Tuto odrůdu mnozí vinaři nepěstují a mezi zákazníky není příliš známá a žádaná. Byl to zase jeden z pro mne krásných večerů a doufám, že i pro příchozí. Děkuji všem.

 

 

15.3. 2024 byla ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur - provedl nás pan Vladimír Tetur.

       Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické. Je to rodinné vinařství, které se za tu dobu, kdy je známe posunulo k Velkým vinařstvím. Jeho kořeny sahají až do sedmnáctého století, první doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v rodu Teturů pochází již z roku 1620. To, a mnohem víc se můžete dočíst na jejich webových stránkách.  Zde bych jen ještě zmínila, že v roce 2019 získali titul nejlepší vinařství v kategorii velké vinařství. Jejich vína se pravidelně dostávají do Salonu vín, a bodují i ve světě.

    Někteří vědí, ale pro pořádek připomenu, že vína pro tuto ochutnávku vybral a seřadil pan Tetur tak, jak to nikdo jiný nedokáže. 

Ochutnávalo se:

    Mohlo by se zdát, že degustační lístek pro degustaci v lednu a nyní je stejný. Ale chyba lávky, u některých vín se změnily ročníky a Sylvánské zelené vystřídal Sauvignon... Tedy některá vína měla zcela jiné sousedy, což se může odrazit i v jejich subjektivním hodnocení. Na závěr byl ještě jeden vzorek - patnáctý! Rulandské modré ve výběru z bobulí, které ještě není v lahvi, a bylo představeno jako vyjiměčné, když příroda dovolí. Snad za týden, dva. Ještě je čas na něj nespěchat. Není v hodnocení.

    Ovšem to hlavní je, že na obě degustace až na jednu dámu, přišli jiní lidé a podle toho se odvíjí i hodnocení vín...

Nebudu napínat tentokrát to dopadlo takto:

    Na všech závodech se obvykle jako výsledek uvádí pořadí na prvních třech místech. Kdo se nedostal na bednu jako by nebyl.

Tedy při první degustaci bylo pořadí takové to:

Ryzlink rýnský polosuchý 2020, Rulandské šedé suché 2022 a Pálava suchá 2022

A nyní:

Muškát moravský polosladký 2023, Ryzlink rýnský polosuché 2020 a Pálava polosladké 2022

    Může se mi někdo divit, když mě do rozpaků uvede přání zákazníka doporučit mu to nejlepší víno, a ještě když sám víno nepije....

    Všem, kteří věnovali svůj čas a úsilí poznávat a vybrat si, a i dokonce pro tuto tabulku mi dodali data moc a moc děkuji.

    Nadšení a potlesk pro pana Tetura mě potěšil a i pro něj je motivací se zase někdy do Kolína vracet.

 

29.2.2024 jsem byla přechutnat Malbecy

    Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku Malbeců opět v jiném prostoru, což je pro mne příležitost se podívat někam, kde jsem ještě nebyla. Tím místem byl salonek pětihvězdičkového Hotelu Mozart. Ten pravda láká na neopakovatelné panoramatické výhledy na Prahu, ale ochutnávka byla v salonku hned vedle vchodu s výhledem na ulici. Hotelové stránky ukazují pokoje zlacené a vybavené stylovým nábytkem... Ovšem prostor konání ochutnávky byl částečně vyzdoben velmi zvláštně, spíš jako nepovedenými výtvory sprejerů. Trochu mě to zaskočilo. Niméně nebyli jsem zde kvůli architektuře, ale práci...

    Po přivítání a registraci bylo na čase vzít do ruky skleničku a pracovat. Jako obvykle bylo 21 vzorků a o něco méně bílých nebo růžových vín, než v předešlých letech. Zhájení sektem Salentein tentokrát lehce dorůžova cuvée Pinot noir a Chardonnay bylo příjenmé. Jediné bílé víno Torontés od Amalay bylo jako vždy zcela nepodobné těm z Moravy, a potom jedno rosé Portillo - musím se podívat, zda to není to loňské... Potom následovala již vína červená s různou dobou zrání v sudech. Vína z čistého Malbecu i cuvée s Merlotem Tanatem, Cabernetem Sauvignonem. Dalo by se říci staří známí. Temná barva, ve vůni tu víc tu méně černého ovoce a koření a dřeva a káva, nebo čokoláda, plná chuť a předlouhá dochuť... a velmi vysoký alkohol!. Čtyři novinky byly v té trochu vyšší cenové kategorii a podle mne mají velký potenciál zání... Pro toho kdo to ocení. Vlastně poslední novinka bylo sladké víno z Cabernetu blanc single vineyard a late harvest... Nebylo špatné, ovšem ta z Moravy - výběry z cibéb mu jsou silnou konkurencí.

      Duben se blíží mílovými kroky. Plánuji ochutnávky na pátky a soboty 19.4. 20.4. a 26.4. a 27.4.  Pokusím se aby byl na každé jiný degustační lístek a samozřejmě od 17. dubna bude možné si některé Malbecy ochutnat jen tak při cestě kolem. 

16. a 17..2.2024 byly ochutnávky vín od Rhony Châteaunf-du Pape a Cru du Rhône 

     Když jde řeč o víně od Rhôny, myslíme tím původ v oblasti, která se rozkládá na obou březích řeky od Lyonu po Avignon (přibližně 200 km). Tato oblast se ještě dělí na Horní Rhônu po Oragne (nejen Hermitage) a střední Rhônu (nejen Châteauneuf-du-Pape). Pod Avignonem řeka pokračuje další desítky kilometrů až k moři, ale označení oblasti se mění - tady je Provence. 

    K Avignonu se váže před mnoha staletími vzniklý spor, kde má, tedy měl, sídlit papež. Ve 14 století francouzský král Filip IV Sličný přesvědčil papeže Klementa V (dříve arcibiskupa z Bordeaux), aby se přesunul z nebezpečného Říma do krajiny bezpečné (začátek papežského schizmatu). Dle legendy Kliment vycházel do vinohradů, kde si při práci odpočíval od státnických povinností. Jeho nástupce Jan XXII usoudil, že i Avignon je pro něj příliš rušný, a nechal si postavit hrad (Château) na nedalekém kopci uprostřed vinohradů. On a následujících šest papežů sídlilo v tomto Château a byli to Francouzi. Z Château je nyní zřícenina, ale přítomnost papežů po nějaké době dala jméno vínu z tohoto regionu a proslavila je po celém světě. Tradiční lahev na památku jejich práce a koníčka nese na sobě vlys - buď papežzskou tiáru, nebo alespoň kříž, či erb. Pravda, některá mladší vinařství v oblasti na to již nedbají... 

    Jsme ve Francii, kde platí apelační systém. Vinohrady se dělí na různé úrovně dle jejich proslulosti v závislosti na jejich poloze, tedy terroiru - kde komplex podloží, klimatu se považuje za rozhodující o kvalitě vína - ceně vinohradu. Oblasti lety prověřené se postupně mohou propracovat mezi Cru oblasti. A právě oblast Rasteau byla nedávno schválena jako Cru, oproti tomu apelace Lirac je tradiční Cru.

Ochutnávalo se:

    Pečlivý čtenář mých webovek si jistě všiml, že degustační lístek jsem mírně upravila, aby na prvním místě byl právě terroir. Ani jedno víno nebylo jednoodrůdové, ale všechna byla cuvée z povolených odrůd a poměr jednotlivých odrůd se lišil. Někde se dal nalézt a v degustačním lístku byl uveden. Jindy, to byl jen výčet, bez procentuálního zastoupení.

    Tato ochutnávka byla na pokračování a příchozí (osm v pátek a pět v sobotu) se dozvěděli něco z historie a a o polohách vinic obou hlavních protagonistů, rodiny Quiot a Alaina Jaume. Dále jaké odrůdy jsou pro Châteauneuf-du-Pape povolené a mohli si na svých vlastních chuťových pohárcích zjistit, jak vnímají vliv různé polohy vinohradů, či jestli je pro ně důležitější otisk vinařství ve víně.

Takto to dopadlo:

    Obě skupinky byly zcela rozdílné jak co do poměru žen a mužů, tak i do vnímání jednotlivých vín. Jedno však měly v průměru společné. A to, že z neznámých odrůd suchá a v sudu dozrávající bílá Châteauneuf-du-Pape je tolik neoslovila. To ta červená to je jiná liga! Samozřejmě i vyjímky se našly. Dvě poslední vína Cru du Rhône jsou si velmi podobná svým složením, a jak je vidět i tak mezi nimi našli milovníci dobrých vín rozdíl. Že by Terroir? Že by Francouzi měli pravdu? Byli i tací, kterým chutnala obě i víc než předešlá červená Châteauneuf-du-Pape...

    A to je na všem chutnání a poznávání to nejkrásnější. Nikdo nejsme jako všichni. A mě nezbývá než všem poděkovat za dva velmi příjemné večery.

 

  Vinařství Štěpán Maňák letos umístilo svých 5 vín v Salonu vín 2024

       Stalo se Vinařstvím roku a umění vína roku 2024 v kategorii Velké vinařství. Velká gratulace!

    Jejich enolog Karel Novotný se stal enologem roku!

 

Jejich vína jsou ve vinotéce od roku 2011, některá jsou i k ochunání otevřená a bývají pravidelně

v mnou pořádaných ochutnávkách.

 

26.1. 2024 byla ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur - provedl nás pan Vladimír Tetur.

       Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické. Je to rodinné vinařství, které se za tu dobu, kdy je známe posunulo k Velkým vinařstvím. Jeho kořeny sahají až do sedmnáctého století, první doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v rodu Teturů pochází již z roku 1620. To, a mnohem víc se můžete dočíst na jejich webových stránkách.  Zde bych jen ještě zmínila, že v roce 2019 získali titul nejlepší vinařství v kategorii velké vinařství. Jejich vína se pravidelně dostávají do Salonu vín, a bodují i ve světě.

    Někteří vědí, ale pro pořádek připomenu, že vína pro tuto ochutnávku vybral a seřadil pan Tetur tak, jak to nikdo jiný nedokáže.

Ochutnávalo se:

    Pan Tetur vysvětlil mnohé ze zákulisí jejich vinařství. Přiblížil, že některé odrůdy jsou ve vinohradu náročnější než jiné. A ani lisování není u všech stejné. Jednou z těch náročnějších je Sylvánské zelené, které se právě i kvůli tomu stává ohroženou odrůdou, která téměř vymizela z výsadeb.  Vysvětlil, že pokud se chce udělat na Moravě vyjimečné víno, je potřeba redukovat . A to jak při zimním řezu, tak i v průběhu nalévání hroznů. Nenechá se na hlavě - jedné rostlině - ani ten jeden až dva kilogramy výsledných hroznů, ale jen půl kilogramu! Což se projeví v kvalitě suroviny a vyjimečné víno vznikne i z takové zdánlivě obyčejné odrůdy jako je Frankovka.Takto vymazlená vína se poznají i podle etikety, na které je vyobrazen rozpůlený hrozen.  Připomněl i dávnou historku, kdy kupoval po zesnulém vinaři vinohrad a netušil, co by to mohl být Regent... Že by pivo? Ona chmelová liána se trochu liší od té vinné... Sem tam se ozval i hurónský smích....

    Doba určená k ochutnávání letěla jak jarní voda v řece a byl konec. K degustačnímu lístku jsem i tentokrát připojila část hlasovací, to abych se dozvěděla, jak si ochutnávaná vína vedla u vás. Pravda jen 22 z 32 zúčastněných se zabývalo hodnocením vín i pro mne. Těm patří zvláštní dík.

Takto to dopadlo:

Jak vidno, každé víno někoho zaujalo. Pro mne bylo překvapením, jak vysoko bodovala suchá Pálava. Dalším překvapením bylo, že Ryzlink rýnský ročníku 2020 byl hodnocen výše hodnocen, než ten ročníku 2022. Obvykle to dopadá obráceně. Ten mladší a svěžejší často vítězí nad starším a vyzrálejším. Podívala jsem se na několik ochutnávek, kde jsme u mne ve vinotéce porovnávali mladší ročník s vyzrálejšímu. Obvykle to bylo obráceně než tentokrát. Pravda, byli tehdy jiní ochutnavači... A nelze než souhlasit s panem Teturem, že osobní zkušenost a výběr jsou tou nejlepší cestou, jak si pak doma vychutnávat právě to, co vám vyhohuvuje nejvíc.

Děkuji všem za další krásný večer s vínem. 

 

 

 

18. ledna 2024 byla Gala degustace od společnosti Kupmeto

   Ten, kdo se podíval na webové stránky pročpak nejsem ve vinotéce, ví, že jsem si byla ochutnávat vína z jižní i severní Rhony. Tedy z oblasti Châteauneuf-du Pape a Cru de Rhone. U sedmi stolů, bylo k ochutnání nabízeno 49 vzorků vín, u kterých číslovka značící jejich cenu nepodlezla 300 Kč.

    Pro nás velmi lákavá možnost porovnat si vína Châteauneuf-du Pape od vinařství Famille Quiot, která již ve vinotéce mám, s dalšími sedmi. Byť ne u všech byla celá jejich produkce, ale třeba jen jedno nebo dvě vína. Historicky nejdříve jsem byla okouzlena víny od vinařství Château Beauchene, která jsem s postupem času nahradila právě víny od Famille Quiot. A teď zde byla i vína z Domaine Verneur,  Château Maucoil,  Château Nerhte, Le Plan Vermeash a Mont Redon.  Ovšem, co je to proti tomu, že oblast  Châteauneuf-du Pape  zabírá plochu 3200 ha, a na nich lze nalézt přes 300 vinařství...

    Náš plán byl jednoduchý. Nejprve projít všechna prezentovaná vína od Famille Quit a mít etalon. Oni totiž měli nové ročníky i archivní kousky. Zase jsme si ověřili, že byť se trvdívá, že ve Francii je rok jako rok, není to pravda. To se samozřejmě projevuje i v jejich ceně... A také, že vína Duclaux, která dozrávají delší dobu jsou našim chutím bližší. Následně jsme si ochutnali  Châteauneuf-du Pape z Domaine Verneur. Některá byla zatraceně dobrá.  A potom nás velmi oslovila Châteauneuf-du Pape rouge od Château Maucoil,  Château Nerhte, Le Plan Vermeash a Mont Redon.  Na závěr jsme si prošli i všechna vína od Château Beauchene.

    Protože nebyla k ochutnání jen Châteauneuf-du Pape nechali jsme si na někdy jindy vína z ikonické severní oblasti Rhony - Hermitage a spokojili se s jižní oblastí Rhony, víny od vinaře Alaina Jaune. Některá nás velmi zaujala.

 

 

12. 1. 2024 byla ochutnávka červených italských vín

    Itálie je z pohledu vinařského velmi velká a různorodá. Jsou zde k nalezení vína všech kategorií a projít si Itálii na jednu ochutnávku je nemyslitelné. Dovolila jsem si poodhrnout kousíček a vybrat vína k obyčejnému večernímu posezení i ta výjimečnější...

Toskánsko - je asi nejznámější díky svým Chianti z oblasti mezi Florencií a Sienou, Dvěma městy, která spolu vedla mnohaleté války. Chianti je založeno na odrůdě Sangiovése, a to buď zcela, nebo na nejrůznějších cuvée, ve kterých Sangiovése převažuje. Jen o trochu jihovýchodně od srdce Chianti (asi tak 100 km) se nachází další oblast kolem města Montepulciano, která je známá svými víny Montepulciiano, ve kterých hraje prim odrůda Montepulciano - geneticky bratříček, či sestřička Sangiovese. Aby se v tom jeden vyznal...

Od Toskánska směrem na sever se dá doputovat do odlasti v blízkosti Verony, regionu Veneto

Veneto- je, jak překvapivé, rozlehlé a pěstují se zde odrůdy bílé i řervené. Pro tuto ochutnávku jsem vybrala Valpolcelly. Ne tu jen Valpolicellu, mladé víno prodávané hnedle po sklizni, ale vína dospělá  a vyzrálá podle zdejších pravidel Valpolicella Classico. Pokud se řekne Amarone, mnohý si již spojí toto ikonické víno s něčím o čem slyšel, ale ochutnal? Mezistupněm mezi Valpoplicellou Classico a Amarone je Ripasso, které se někdy nazývá Malé Amarone. Odrůdy v tého oblasti jsou našemu jazýčku zcela neznámé, neb jsou to odrůddy autochtonní, které v této oblasti vznikly před tisíci lety. Hlavní složky místních cuvée jsou - Cornina Veronese, Rondinella a Molinara. V různých poměrech a občas i s nějakou další místní odrůdou.  

Ochutnávalo se:

    To, a snad i mnohem více o oblastech, odrůdách a vinařstvích, podložené svou zkušeností s tím kterým vínem se dozvědělo těch jedenáct, kteří se rozhodli rozšířit si, nebo třeba jen doplnit svou vinnou mapu.

A takto to dopadlo:

    S velkou radostí jsem poslouchala, že tentokrát byla všechna vína velmi dobrá a bylo těžné nezvedmout pro to které ruku, ale přece jen našla se mezi nimi lepší. I zaslechla jsem, že Ripasso nebylo oproti Amarone o tolik lepší, aby byl odůvodnitelný rozdíl v ceně. Což zcela odpovídá všem možnýn referencím na webových stránkách, které Ripasso hodnotí stručně řečeno jako skvělý poměr - výkon : ceně. Tedy víno pro běžné popíjení... Ovšem bez Amarone ,y nebylo ani Ripasso....

    Jsem velmi ráda, že se výlet do Itálie líbil, a třeba se časem vydáme i jinam.

    Všem děkuji za velmi příjemný večer.

 

 

1. 12. 2023 byla ochutnávka Ryzlinků rýnských v čase 

     Ryzlink rýnský je prastará odrůda, která spatřila světlo světa někde v údolí řeky Rýna. Její výskyt lze doložit od roku 1435 v Německu. Původ je zahalen tajemstvím, které se postupně rozkrývalo. Poslední genetické studie ukazují, že vznikla náhodným zkřížením odrůdy Heunish a Tramínu. Ovšem její sláva a radost z vín této velmi pozdní odrůdy je doložena od roku 1775.... Proč a jak, to se dozvěděli, ti, kteří přišli.

Ochutnávalo se:

    První dva Ryzlinky rýnské od Vinařství Volařík se kromě jiné tratě lišily i rozdílným množstvím zbytkového cukru. Ten první z tratě Zimní vrch měl 3,2 g/l, a ten druhý 6,3 g/l, tedy podle těch nejpřísnějších pravidel byl vlastně polosuchý. Podobně by na tom byly i první dva Ryzlinky rýnské od Vinařství Vladimír Tetur a ty od Vinařství Ampelos, ty by klidně mohly být zatříděny do polosladkých vín. U Ryzlinků rýnských je obvykle velmi vysoké množství kyselin, a k tomu bývají výrazné. Víno mnohdy působí jako sušší, než říkají anylytická data. Pro případnou archivaci je trochu vyšší zbytkový cukr příznivěší, neb dovolí vínu vyzrávat s grácii.

    Kolem ochutnávky se přihodilo několik zmatků. Nakonec jsme se sešli v počtu osmi, a jak to tak bývá, nikdo si nestěžoval, že je víc místa u stolu.... A  nevadilo ani více vína k ochutnávání. Od pana Tetura se mi sešla krásná řada a tedy bylo možné si ochutnat, co s Ryzlinkerm rýnským dělá nějan různý ročník, ale i zráno...

Takto to dopadlo:

    Tentokrát mne výsledek, jak které víno chutná vůbec nepřekvapil. Mladší a svěžejší vína vyhrávala a také příjemný zbytkový cukr u suchého Ryzlinku rýnského z tratě Zimní vrch, byl shledán pitelnějším... Naopak, kdyby všem chutnal krásně vyzrálý Ryzlink rýnský z roku 2018, byla bych v šoku. Po nalití vína do skleníček jsem slyšela i přes své povídání: "Petrolej." "Benzín." "Fermež." "Brrrrrrrr". Jak krásně popsáno - řečeno, co lze ve vůni vyzrálého Ryzlinku rýnského potkat. Někteří se odhodlali se k němu ještě vrátit po nějaké době od otevření. Tehdy jsem zaslechla: "Už vyvětral..." Což jsem se pochopitelně osypala ;) Neb víno se vydýchá, nadechne, rozvine... Byl shledán lepším, než poprvé. On si i nos trochu zvykl. V chuti byl krásně medový a pomerančová marmeláda... Jenže, to už člověk ví co má čekat... Ryzlink rýnský vždy, a od pana Tetura zvlášť, ve starším ročníku je víno pro toho, kdo ví a dokáže ocenit.

    Doufám, že milovníci vína, kteří měli možnost si rozšířit obzory si budou vybírat co jim chutná, ale budou i vědět, co by mohli čekat, kdyby.... Všem vnímavým a pozorným děkuji za možnost odhalovat mnohdy netušené. A samozřejmě se těším zase někdy na setkání.

 

16.11. 2023 byla ochutnávka -   Beaujolais Noveau  

    Rok co rok se snažím udržet v paměti, alespoň pro pár osob, že tím prvním marketingově úspěšným mladým vínem bylo Beaujolais Nouceau. Víno mladé, hravé a díky historii nyní i kvalitní... Kdo po roce 2014 v médiích zaslechne, jak se těšíme až si ochutnáme to mladé víno z kraje Beaujolais... Nikdo, protože není už tak dostupné. Což je dobře i špatně. Dobře proto, že se nedováží, a ani nemohou vína velmi podřadná. Na druhou stranu ta dobrá něco stojí... Třeba i  letos někoho láká ochutnat si víno, které je z odrůdy Gamé. Ta se v našich viohradech snad ještě neptěstuje, ale kdo ví. Otepování a chuť zkoušet nové a nové odrůdy je velká Gamay je náhodným křížencem Heunishe x Pinot Noir. Muselo k němu dojít již dávno, pradávno, neb je pěstování Gamay v chudé lokalitě Beaujolais doložené od 7 století. Tehdy ji samozřejmě jen pro církevní potřebu pěstovali benediktínští mniši. Je to odrůda nenáročná a poskytující hojnou úrodu. Čím větší množství hroznů na jednu hlavu, tím méně kvalitní víno vzniká. Od roku 2014 jsou výnosy omezovány. Smí se připravit jen omezený počet lahví Beaujolais Nouveau, a to z Appellasion d´Origine Protégée a oblasti Villages.

Ochutnávalo se:

    Jako každý rok nakoupím pár lahví Beaujolais Nouveau a určitá část mi krásně vyzrává ve sklepě. Je možné si po roce ochutnat, jak se pozměnilo a porovnat si ho s tím doopravdy mladým. 

    Tentokrát se sešlo devět příznivců mladého francouzského vína a veřejně se přiznali, že jsou spíše na ta mladá a svěží. Tedy jen u někoho získalo sympatie i to dva roky staré, kdysi mladé...

Takto si Beaujolais vedlo:

    Pro mne bylo velkým překvapením jaké nadšení sklidilo rosé. To snad ještě nebylo. Prý parádní svěží k bazénu! A dalším překvapením, které jsem nepředpokládala podle předchozích ročníků, bylo jak veklý bude rozdíl mezi oblastmi a vinařstvími. Logicky by to z oblasti Villages mělo být jednoznačně lepší. No, ne? Když je ve Francii apelační systém...  U vinařství Pardon to platilo. U vinařství Loron, to je letos zcela naopak, ale zase ne pro všechny... Vína si byla podobná, co jiného by se dalo čekat, ta doopravdy skvostná se připravují v oblastech Cru? Ano mebo ne... Určitě opět jak pro koho.

Všem děkuji za příjemný večer, hravost a odvahu ochutnávat, poznávat a stát si za svým názorem. Díky!